nahoru | ranní chvály | nešpory

5. ledna

Bl. Diega Josefa z Cádizu, kněze


Bl. Diego (tj. Jakub) Josef-Lopez Caamano, dříve Josef-František, se narodil roku 1743 ve Španělsku. Vstoupil ke kapucínům a roku 1759 složil sliby. Po vysvěcení na kněze požehnaně působil v celém Španělsku jako kazatel, proto byl nazýván "novým Pavlem". Obdivuhodně uměl spojovat činnost a kontemplaci. Stále projevoval lásku ke kříži. Zemřel roku 1801, blahořečil ho papež Lev XIII. roku 1894.

Společné texty o duchovních pastýřích.

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu bl. Diega duchovnímu vůdci Františku Xaverovi Gonzálezovi.

(El director perfecto, el dirigido santo, Sevilla 1901, str.126, 210 a 187n.)

Zcela se snažím vyplnit to, co mi Bůh určil.

    Duchovní otče! Budu mít tolik štěstí, abych v tomto pozemském žití získal užitek ze světa a aby v něm zvítězil svatý kříž a Ten, který se na něj pokorně nechal přibít? Přijdou dny, kdy já - příklad špatnosti, si zamiluji svého Boha a dosáhnu toho, že Ho bude milovat celý svět?
    Stále mne dosti deptají hříchy lidu, ale jistě je to proto, že se nepozastavuji nad vlastními hříchy, které jsou velmi těžké. Jednou, když jsem byl se společenstvím v chóru, uvažoval jsem opět nad tím a toužil jsem najít nějaký způsob, jak bych se zbavil tohoto břemene. Když jsem rozjímal o tom, co můj Pán Ježíš Kristus - ač sám nevinný - učinil a vytrpěl pro hříchy jiných, které vzal na sebe, živě a jasně jsem si uvědomil, jak velkou mám povinnost podávat smír. Stejně na mě doléhá, když lid stíhají časné pohromy.
    Proto probodává mé srdce výrok, jehož často používáš ve svém dopise, že jsem totiž povolán k tomu, abych byl kapucínem, misionářem a světcem! Nedokáži to číst bez toho, aniž by se mého srdce nezmocnilo milé a podivné vzrušení. To rčení je jako hřeb, který mě stále bodá, aniž by poranil, a který je za všech okolností stále se mnou. Když takto mluvíš, je to určitě z Božího vnuknutí, neboť jsem ti nikdy nevyjevil neobyčejné události, které byly příčinou mého povolání a které je doprovázely.
    Mé srdce puká touhou být zcela Boží a plnit Jeho vůli. Ani v nejmenším se nechci odchýlit od toho, co ode mě žádá Pán. Proto když slyším, nebo se domnívám, že mé skutky někoho vedou k žalobám nebo k donášení, trápím se a říkám si: Nesplnil jsem, co Bůh po mně chce, oni to vidí, a já ne! I když se já, ubohý, obávám, že upadnu do nemilosti mocných, dokáži to bez velké námahy překonat. Když však vidím, že jsem se jen nepatrně odchýlil od vůle Boží a Jeho zalíbení, všechna útěcha mi prchá ze srdce. Nejsem zmaten nebo neklidný, ale jsem vnitřně tak hluboce sužován, že se mi zdá, že toto trápení vyčerpává mé síly více než tělesné práce. Zcela se snažím vyplnit záměry, které Bůh se mnou má. Otče! Důvěrníku mého srdce a mé duše! Řečeno jednou větou, chci se tak dokonale podobat svému Pánu Ježíši Kristu, jak je to jen možné.
    Dychtím po tom, abych zůstával v důvěrném, vroucím a hlubokém spojení s Bohem, i když budu v suchopáru, hořkosti a bez citu. Chtěl bych ve světě konat úžasné divy! Chtěl bych noci prožívat v modlitbě bez potřeby spánku! Chtěl bych, aby se obrátili všichni, s kterými hovořím nebo na které pohlédnu! Chtěl bych, ale vím vůbec co? Proto nic nemůže naplnit mé srdce. Jsem přesvědčen, že ona lačnost srdce, která se rodí z vědomí nemožnosti realizace předsevzetí přijatých ke chvále Boží, byla pro světce velkým trápením.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

2 Kor 5,14.20-21

O. Jsme Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! * Vždyť Kristova láska nás nutí.
V. S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha. * Vždyť Kristova.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, tys ozdobil blahoslaveného Diega Josefa moudrostí svatých a obdivuhodně jsi jej vedl v práci pro spásu svého lidu; dej nám, ať na jeho přímluvu poznáváme, co je svaté a správné, a dovol nám, ať všem lidem můžeme hlásat nevystižitelné Kristovo bohatství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje na věky věků.

nahoru | ranní chvály | nešpory