nahoru | ranní chvály | nešpory

16. ledna

Sv. Berarda, kněze, a druhů mučedníků
památka


Byli to žáci sv. Františka, kteří šli roku 1219 do Španělska hlásat evangelium mohamedánům. Byli zajati a posláni do Maroka, ale ani tam nepřestali kázat. Ve městě Marrakeš byli opět zbaveni svobody, uvrženi do žaláře a na mučidla. Roku 1220 byli samým vládcem té krajiny odsouzeni k smrti. Jejich těla byla převezena do Coimbry v Portugalsku. Svatořečil je papež Sixtus IV. roku 1481.

Společné texty o více mučednících.

MODLITBA SE ČTENÍM
    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

DRUHÉ ČTENÍ

Z Kroniky generálních ministrů Řádu menších bratří.

Analecta Franciscana 3 [1897], s. 15-19
Pohrdli jsme vším pro Krista.

    Blažený František poslal z vůle Pána šest nejlepších bratří k marockému králi, aby vytrvale kázali katolickou víru nevěřícím. Když však přišli do Aragonie, bratr Vitalis těžce onemocněl. Protože pozoroval, že jeho nemoc se vleče, a nechtěl svou tělesnou nemohoucností stát v cestě Božímu dílu, přikázal ostatním pěti bratřím, aby šli do Maroka sami a splnili tak příkaz Boží a Otce Františka. Svatí bratři tam z poslušnosti zanechali nemocného bratra Vítala a odešli do Coimbry. Odtud již v přestrojení přešli do Hispalim, tehdy saracénské obce. Kteréhosi dne, zapáleni duchem, přišli bez jakéhokoliv průvodce až k hlavní mešitě - jejich modlitebně. Chtěli tam vejít, byli však napadeni ranami i slovy rozhořčených a křičících Saracénů, kteří jim všemožně bránili vstoupit. Nakonec přišli ke vchodu do paláce a tu se začali vydávat za vyslance poslané ke králi od Krále králů, Pána Ježíše Krista. Když už králi mnoho vyložili z katolické víry a nabádali ho k obrácení a přijetí křtu, jakoby zachvácen zuřivostí, rozkázal jim setnout hlavy Avšak později, po poradě se staršími, je poslal do Maroka, jak si sami přáli.
    Jakmile vstoupili do města, začali kázat Saracénům, kteří byli právě na náměstí. Když to uslyšel král, přikázal je vsadit do žaláře a tam zůstali bez jídla a pití dvacet dní. Potom je dal vládce předvolat a když zjistil, že stále pevně vyznávají katolickou víru, rozpálil se velkým hněvem. Rozdělil je do různých domů a dal je mučit různými způsoby a silně bičovat. Tehdy jim krutí královi služebníci svázali ruce a nohy a na krk jim přivázali provaz a vláčeli a smýkali je po zemi. Pak je tak těžce bičovali, že jim byly téměř vidět vnitřnosti. A nad jejich ranami rozbíjeli nádoby plné vroucího oleje a octa a na ostré střepy nádob převalili světce a váleli je po nich. Tak byli trápeni a krutě mučeni celou noc třiceti Saracény, kteří je hlídali. Marocký král, stále ovládán zuřivostí, rozkázal, aby mu byli předvedeni. Hned je přivedli před krále, se svázanýma rukama, bosé a plné krvavých ran je poháněli holemi. Když je král spatřil a poznal, že zůstali pevní ve víře, přivedl několik žen; ostatní propustil a řekl jim: »Obraťte se na naši víru a dám vám tyto ženy za manželky a přidám peníze a budete ctěni v mém království.« Avšak blažení mučedníci odpověděli: »Ani ženy ani tvé peníze nechceme, neboť jsme vším pohrdli pro Krista.« Tu vzplanul král hněvem, uchopil meč, oddělil světce od sebe a jednomu po druhém roztínal hlavu uprostřed čela. Tak na jejich šíjích ztupil tři meče a s krutostí divoké šelmy je zavraždil vlastní rukou.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Řím 12,1-2

O. Svatí Boží se nebáli ran katů, umírali pro jméno Kristovo, * aby se stali dědici v domě Pána.
V. Pro Boha vydali svá těla smrti,* aby se stali dědici v domě Pána

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, počátky Bože, počátky Řádu menších bratří jsi posvětil slavným zápasem svých svatých mučedníků Berarda a jeho druhů; a jako oni pro tebe neváhali zemřít, dej, ať i_my žijeme v neochvějné víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

nahoru | ranní chvály | nešpory