nahoru | ranní chvály | nešpory

7. února

Sv. Kolety z Corbie, panny
památka


Sv. Koleta (Nicolette Boillet) se narodila 13. ledna 1381 v Corbie ve Francii. V 18 letech osiřela a jejím poručníkem se stal opat opatství sv. Petra v Corbie, který jí dovolil stát se řeholnicí. Po několika marných pokusech naplnit svou touhu po životě v chudobě, stala se na radu svého duchovního vůdce minority Jeana Pineta františkánskou terciářkou v Hesdinu. V roce 1402 se vrací do Corbie, kde žila čtyři roky jako rekluza. Tam pocítila povolání reformovat františkánskou řeholní rodinu. V doprovodu františkána Jindřicha de Baume vyhledala v Avignonu papeže Benedikta XIII., který schválil její plán, přijal její sliby podle Řehole sv. Kláry a jmenoval ji abatyší všech klášterů, které založí nebo zreformuje. Když byla odmítnuta ve svém rodném městě, přichází do Besanconu, kde v roce 1410 založila první reformní klášter, po kterém následovala obnova řeholního života v četných klášterech 1. i 2. řádu, zvláště v krajích Franche-Comté, Artois a v Dolním Německu. Zemřela 6. března 1447 v klášteře Gand v Belgii. V roce 1783 bylo její tělo převezeno do Poligny. Blahořečena byla roku 1740 a svatořečena 24. května 1807 papežem Piem VII.

Společné texty o pannách.

V době postní: připomínka.

MODLITBA SE ČTENÍM

DRUHÉ ČTENÍ

Z posledních napomenutí svaté Kolety

    Všechno je třeba očekávat jedině od všemohoucího Boha. Buďte přesvědčeny, že on dokoná, co započal; současně věřte, mé milované sestry, že on dovrší i dílo vašeho posvěcení. Má to však jednu podmínku: že totiž budete věrně odpovídat na své povolání v celé jeho šíři a že se budete dobrými skutky snažit, aby se upevnilo vaše vyvolení.
    V čem spočívají ty dobré skutky? Pro vás, mé drahé sestry, ony spočívají zcela v plnění řehole; zachovávejte ji doslova a najdete v ní cestu k celistvé dokonalosti a svatosti.
    Milujte chudobu jako svou matku; střežte ji jako nejcennější poklad: ona je to nejcennější dědictví, které nám náš Otec sv. František odkázal!
    Buďme velkodušné k Bohu. Co to znamená být velkodušné? To znamená dávat více, než musíme. Striktně vzato je tedy nemožné, abychom byly velkodušné vůči Bohu. Protože, i když mu dáváme všechno, dáváme mu pouze to, co je naší povinností. On je však přesto tak dobrý, že považuje za projev naší velkodušnosti předně všechno to, co konáme horlivě a radostně; za druhé pak přesnost, s jakou se snažíme plnit i ty nejméně závažné předpisy; za třetí pak přihlíží k naší touze vykonat pro něj ještě více, kdybychom toho byly schopny. Především se tedy snažme zapomínat samy na sebe a neusilujme o nic jiného než o Boží slávu, a aby v nás Bůh mohl nacházet zalíbení: Takto bude Všemohoucí spatřovat v našem jednání velkodušnost, jaké jsme ve své slabosti schopné.
    Je třeba, abych vám doporučovala zbožnost a důvěru vůči přesvaté Panně Marii? Vím, že je až příliš hluboce vryta do vašich srdcí, než aby mohla vyblednout nebo se zkazit. Maria je Matka Boží i Matka naše: Ona je Ochránkyně naší reformy; pevně se jí tedy držte. Ona vás podepře ve vašich slabostech; ona vás bude bránit proti útokům pekla; ona bude udržovat ve vašich srdcích živý onen posvátný oheň božské lásky, který musí utvářet život každé klarisky.
     Cítím, že tento pozemský příbytek, ve kterém je má duše uzavřena, se již brzy rozpadne a navrátí se v prach, z něhož byl utvořen. Ať se tedy vrátí do země toto ubohé tělo! Ať vzdá slávu Bohu tím, že se rozpadne a vrátí se tam až do onoho dne, kdy vystoupí z hrobu, aby se spojilo s mou duší a už se od ní nikdy neodloučilo!
     Ten den čeká i vás, mé drahé sestry, ten den blaženosti pro vyvolené, den, který učinil Pán, a který nebude mít konce. Tehdy budeme důvěrně spojeny s Bohem a ponoříme se do oceánu pokoje a radosti. Žijte tak, aby vaše jména nebyla nikdy vymazána z Knihy života.
     Sbohem tedy, mé drahé a milované sestry! Nezapomenu na vás ani v nebi, jako jsem na vás nezapomínala na zemi. Kéž by láska a milost našeho Pána naplňovaly vašeho ducha a vaše srdce! Kéž jeho požehnání sestoupí na vás a uchová vás až do konce.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Jak 2,5; Mt 5,3

O. Bůh vyvolil chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici království. * To slíbil Bůh těm, kdo ho milují.
V. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. * To slíbil Bůh těm, kdo ho milují.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, tys povolal svatou Koletu, aby se pro mnohé panny stala příkladem a vůdkyní na cestě evangelní dokonalosti; dej i nám, ať žijeme bez poskvrny v serafínském duchu, kterému ona moudře učila a o němž svou svatostí vydávala podivuhodné svědectví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

nahoru | ranní chvály | nešpory