nahoru | ranní chvály | nešpory

21. dubna

Sv. Konráda z Parzhamu, řeholníka
památka


Konrád (Jan Evangelista Birndorfer) se narodil 22. prosince 1818 v Bavorsku. Zbožně prožil mládí a roku 1849 složil sliby v Řádu menších bratří kapucínů. Ctyřicet tři let byl vrátným v klášteře Altötting. Až do své smrti 21. dubna 1894 vynikal, velikou láskou k bližním, horlivostí a trpělivostí. Svatořečen byl 20. května 1934 papežem Piem XI.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).

V době postní: připomínka.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

(Bruder Konrad als ein Bauer)

Bratr Konrád jako rolník
modlitbou svou orá zem,
Boží perly ve svých rukou,
víru v srdci pokorném.
Boží slovo v duši padá,
jako sémě v dobrou zem,
z půdy vzchází setba mladá,
srdce roste v Bohu svém.

Bratr Konrád jako poutník,
dlouhou cestou ukován,
naslouchá, jak v hloubi srdce
mluví k němu jeho Pán.
V tichu za zdmi klášterními
nachází svůj první cíl:
chudým slouží trpělivě
v lásce, již si vyprosil.

Bratr Konrád, přítel Boží,
kříž a oltář rozjímá,
Boží lásku v kříži vidí,
kterou v chlebu přijímá.
Ztracen v Bohu v knize čítá,
kterou se mu kříž tak stal,
stejná láska v něm je skrytá,
s níž Pán za pokrm se dal.

Bratr Konrád, velký v malém,
v očích světa pohrdán,
kéž dá, ať v tom shonu stálém
žijem tak, jak žil náš Pán.
Kéž přináší naši zemi
v přímluvách před Boží tvář,
aby mezi lidmi všemi
šířila se víry zář.

MODLITBA SE ČTENÍM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů svatého Konráda z Parzhamu

(Archiv kapucínského kláštera sv. Konráda, Altötting)

Stále jsem spojen s Bohem, kterého nade vše miluji

     Byla to vůle Boží, abych opustil všechno, co mi bylo drahé a milé. Jemu také děkuji, že mě povolal k řeholnímu životu, v němž jsem nalezl takový mír a štěstí jako nikde na světě. Smyslem mého života je především toto: milovat a trpět, rozjímat, klanět se a stále obdivovat nevystižitelnou lásku, kterou má Bůh ke svým slabým tvorům. V této Boží lásce nelze dojít konce.
     Skutečně žádná věc mi není překážkou, abych byl stále spojen s Bohem, kterého nade vše miluji. A čím více práce mají ruce, tím více se cítím s Bohem spojen. Tehdy mluvím s Bohem důvěrně, jako syn s otcem; vydechuji prosby a vzdechy a všechno, čím je duše tísněna, mu sděluji s důvěrou syna. A když jsem někdy zhřešil, prosím co nejpokorněji za odpuštění a žádám od milovaného Otce jedno jediné dobro: aby mě naučil být dobrým synem, který by ho miloval stále větší láskou.
     Když se chci pocvičit v laskavosti a pokoře, stačí mi pozvednout oči ke kříži, který je mou knihou. Pozorným pohledem na ukřižovaného Ježíše se naučím tomu, jak si mám počínat v různých situacích. Tak se školím v pokoře a mírnosti i trpělivosti a v tom, že mám svůj kříž nést jistě - ten se mi pak stává příjemným a lehkým.
     Všechno, ať je to radost nebo utrpení, přijímám od nebeského Otce vděčně, neboť on ví, co je pro nás nejlepší. Tak se ustavičně raduji v Pánu a jen tím jediným se trápím, že ho dost nemiluji. Ó kéž bych byl v lásce jedním ze serafů! Chtěl bych přimět všechny tvory, aby mi pomáhali co nejvíce milovat Boha. Láska je bez hranic.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Zj 3,7-8.20

O. Toto praví Svatý, Věrný, který má Davidův klíč; když on otevře, nikdo nemůže zavřít. * Znám tvé skutky: zachoval jsi moje slovo a nezapřel jsi mě. (V době velikonoční: Aleluja)
V. Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tornu vejdu a budu jíst u něho a on u mne. * Znám tvé skutky: zachoval jsi moje slovo a nezapřel jsi mě. (V době velikonoční: Aleluja)

MODLITBA

    Modleme se.
Neskonale dobrý Bože, ty jsi prostřednictvím svatého Konráda dával lidem okoušet velikost svého milosrdenství; dej nám, abychom dokázali pokračovat v jeho díle služby bližním, a napodobovali tak jeho chudé a pokorné srdce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

nahoru | ranní chvály | nešpory