nahoru | četba | ranní chvály | hbd | nešpory

18. květen

Sv. Felixe z Cantalice, řeholníka
svátek


Felix Porri se narodil roku 1515 v Cantalice v Itálii. Pracoval jako zemědělec a roku 1543 vstoupil ke kapucínům. Prakticky hned od počátku mu byl svěřen úkol sběratele almužen a on ho po čtyřicet let vykonával s příkladnou prostotou ducha. V neustálé modlitbě a pokorné radosti procházel římskými ulicemi, staral se o chudé a nemocné, pro které žebral. Pro svůj obvyklý pozdrav si vysloužil přezdívku »bratr Deo gratias«. Jeho blízkým přítelem byl sv. Filip Neri a často s ním rozprávěl také sv. Karel Boromejský. Zemřel v Římě, všemi ctěn a milován, 18. května 1587, svatořečen byl 22. května 1712 papežem Klementem XI.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

V. Pane, otevři mé rty.
O. A má ústa tě budou chválit.

Žalm 95 (94)
Výzva k chválení Boha

Povzbuzujte se navzájem den co den, pokud ještě trvá ono „dnes“. (Žid 3,13)

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Pojďme, jásejme Hospodinu, *
oslavujme Skálu své spásy,
    předstupme před něho s chvalozpěvy *
a písněmi mu zajásejme!

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Neboť veliký Bůh je Hospodin *
a veliký Král nade všemi bohy.
    V jeho ruce jsou hlubiny země *
a jemu patří výšiny hor.
    Jeho je moře, vždyť on je učinil, *
i souš, kterou zhnětly jeho ruce.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Pojďme, padněme, klaňme se, *
poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!
    Neboť on je náš Bůh *
a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: +
»Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, *
jako tehdy v Masse na poušti,
    kde mě dráždili vaši otcové, *
zkoušeli mě, ač viděli mé činy.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; +
řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, *
nepoznali mé cesty.
    Proto jsem přísahal ve svém hněvu: *
Nepřijdou na místo mého klidu!«

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, který zjevuje své království maličkým. (V době velikonoční: Aleluja.)

nahoru | četba | ranní chvály | hbd | nešpory