nahoru | invitatoř | ranní chvály | hbd | nešpory

24. květen

Posvěcení baziliky sv. Františka v Assisi
svátek

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Chval Hospodina, Sióne,
bezpečnýms učiněn,
neboť požehnání hojné
dal Pán synům tvým všem.
Pevné učinil brány tvé,
postavil v tobě zdi živé,
ohrady tvé silné.

   A obdařil měšťany tvé
pokojem trvalým
a obohatil domy tvé
zbožím z nebe slavným.
Všichni, kteří v tobě bydlí,
nelačnějí a nežízní,
chlebem tvým se sytí.

V tom je bezpečnost Sióna,
všech, kteří v něm bydlí,
že často kázání slova
se v něm konávají,
svátostí přisluhování
k spasitelnému vzdělání,
k církve zachování.

V církvi bezpečné bydlení
vyvolení mají,
nikde jemu rovné není
u lidí na zemi.
Na ně patří oči Páně,
ochrání je jeho rámě,
mír sestoupí na ně.

Chvála budiž Bohu Otci,
též díkůčinění,
že tak bezpečnou pomocí
církve shromáždění
obdařil, by v pravdě stála;
ó budiž mu za to chvála
navěky vzdávána.

ŽALMY

    1. ant. Zdvihněte, brány, své klenby, zvyšte se, prastaré vchody.

Žalm 24 (23)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

   Hospodinu náleží země i to, co je na ní, *
svět i ti, kdo jej obývají.
   Neboť on jej založil nad moři, *
upevnil ho nad proudy vod.

   Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, *
kdo smí stát na jeho svatém místě?
   Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, +
jehož duše nebaží po marnosti, *
kdo svému bližnímu křivě nepřísahá.
   Ten přijme požehnání od Hospodina, *
odměnu od Boha, svého spasitele.
   To je pokolení těch, kdo po něm touží, *
kdo hledají tvář Jakubova Boha.

   Zdvihněte, brány, své klenby, +
zvyšte se, prastaré vchody, *
ať vejde král slávy!
   Kdo je ten král slávy? +
Silný a mocný Hospodin, *
Hospodin udatný v boji.

   Zdvihněte, brány, své klenby, +
zvyšte se, prastaré vchody, *
ať vejde král slávy!
   Kdo je ten král slávy? +
Hospodin zástupů, *
on je král slávy!

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Zdvihněte, brány, své klenby, zvyšte se, prastaré vchody.

    2. ant. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů!

Žalm 84
Touha po Boží svatyni

   Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! *
Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,
   mé srdce i mé tělo *
s jásotem tíhnou k živému Bohu.
   I vrabec si nalézá příbytek *
a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata;
   Tvé oltáře, Hospodine zástupů, *
můj králi a můj Bože!

   Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, *
stále tě mohou chválit.
   Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, *
když se chystá na svatou pouť.
   Až půjdou vyschlým údolím, v pramen je změní, *
a časný déšť je zahalí požehnáním.
   Půjdou se silou stále větší: *
uzří Boha bohů na Siónu.

   Hospodine, Bože zástupů, slyš mou modlitbu, *
popřej sluchu, Jakubův Bože!
   Štíte náš, Bože, pohleď, *
popatř na tvář svého pomazaného!
   Věru, lepší je den v tvých nádvořích *
než jinde tisíc:
   raději budu stát na prahu domu svého Boha *
než přebývat ve stanech bezbožníka.

   Neboť Hospodin, Bůh, je slunce a štít: +
Hospodin popřává milost a slávu, *
neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti.
   Hospodine zástupů, *
blaze tomu, kdo v tebe doufá.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů!

    3. ant. Slavné věci se o tobě vypravují, město Boží.

Žalm 87 (86)
Boží město, matka všech národů

   Hospodin miluje, co založil na svatých horách, *
miluje brány Siónu nad všechna Jakubova sídla.

   Slavné věci se o tobě vypravují, *
město Boží!
   Připočtu Rahab i Bábel mezi své ctitele, +
ba i Filištínsko, Tyrus s Etiopií; *
i ti se tam narodili.
   O Siónu se řekne: »Jeden jako druhý se v něm narodil, *
sám Svrchovaný mu dal pevný základ.«

   Hospodin zapíše do knihy národů: *
»Tito se tam narodili.«
   Při tanci budou zpívat: *
»Všechna zřídla mé spásy jsou v tobě.«

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Slavné věci se o tobě vypravují, město Boží.

V. Hospodine, slyš mou úpěnlivou prosbu,
O. když vztahuji ruce k tvému svatému chrámu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

2, 1-17

Staňte se živými kameny pro duchovní chrám

     Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
     K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. V Písmu o tom stojí: Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.
     Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
     Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
     Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. Jednejte jako lidé svobodní a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 21, 2.19.14

R. Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém. * Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu.
V. Dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen Beránkových apoštolů. * Základy.

DRUHÉ ČTENÍ

Z konstituce papeže Benedikta XIV. Věrný Pán

Svatý Pán působí probuzení víry v této zemi smrtelných lidí

    Pán je věrný ve svém slově, kterým často ve svatých Písmech oznamuje, že povýší toho, kdo se pokorou bude podobat jeho Synu. Takové nejen podivuhodně korunuje slávou a ctí v nebeském království, ale ve své moudrosti dává také na zemi slavně zazářit a jasně svítit jejich památce a působí tak probuzení a utvrzení víry smrtelných lidí. Vidíme, jak se to jasně ukázalo a splnilo na vyvýšení svatého Františka. On, pokud žil, snažil se být pokorný, sám u sebe i před druhými, a nyní je už dlouho oslavován a uctíván jak mezi Božími přáteli, kteří s ním kralují v nebesích - podle neklamného soudu a slavného prohlášení církve - tak také po celém okruhu země. A jeho tělo, v němž až do smrti nesl znamení Kristova utrpení, což bylo dosvědčeno mimořádnými divy a zázraky z nebe, bylo ke zbožnosti lidu tak oslaveno, že jeho hrob je uctíván více než slavné náhrobky mocných tohoto světa.
    A vskutku, neuplynuly ani dva roky od jeho smrti a při jednání o místě uložení ostatků Božího sluhy, kterému byl nakonec věnován vhodný pozemek blízko hradeb města Assisi, přijal náš předchůdce Řehoř IX. toto místo do výhradního práva a vlastnictví Apoštolského stolce a rozhodl, že chrám zde postavený nebude podřízen nikomu jinému než Apoštolskému stolci. Proto tentýž Řehoř v samotném městě Assisi zapsal slavného Patriarchu do katalogu svatých a vlastnoručně položil základní kámen stavby a ustanovil budoucí chrám za hlavu a matku Řádu menších bratří. Vhodně uspořádal také všechno ostatní, co později potvrdili následující římští papežové. Tělu svatého Františka se pak dostalo nejvyšší pocty, když bylo v pamětihodném průvodu přeneseno a uloženo v chrámě, jenž byl slavnostně posvěcen v neděli před svátkem Nanebevstoupení Páně roku 1253. Chceme tedy pokračovat ve stopách tolika našich předchůdců, a také my jsme se s radostí rozhodli rozmnožit jeho lesk a slávu. Radí nám hlavně to přesvědčení a jsme vedeni právem onou nadějí, že římská církev bude tím více chráněna přímluvami světce u Boha, čím více rozhodnutí a usnesení Apoštolského stolce v té věci bude vyneseno. Proto tímto naším trvale platným rozhodnutím povyšujeme zmíněný chrám svatého Františka na patriarchální baziliku a papežskou kapli.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
O. Bůh posvětil svůj svatý příbytek. * A oslavil svého služebníka Františka. (V době velikonoční: Aleluja.)
V. Aby národům ukázal nesmírné bohatství své milostivé dobroty. * A oslavil.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

    Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
    Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
    Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
    všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
    Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
    Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.

    Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
    chválí tě *
velký počet proroků,
    vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
    a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
    neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
    úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
    božský Utěšiteli, *
Duchu svatý.

    Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
    abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
    zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
    sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
    Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
    přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
    dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

*    Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
    Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
    Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
    Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
    Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
    Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha a na přímluvu našeho svatého Otce Františka ochraňuj svůj věrný lid, aby dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

    Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání
Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

nahoru | invitatoř | ranní chvály | hbd | nešpory