nahoru

8. červen

Bl. Mikuláše z Gesturi, řeholníka
nezávazná památka


Mikuláš, občanským jménem Giovanni Medda, se narodil 5. srpna 1882 v Gesturi (arcidiecéze Oristano), v početné rodině počestných dělníků a výborných křesťanů. Když osiřel, ujala se ho nejstarší sestra, která již byla vdaná a pracovala u svého švagra. Mikuláš zde vykonával ty nejobyčejnější venkovské práce a vyznačoval se počestností, zbožností, cudností a střídmým životem. V roce 1911, ve věku 29 let, se s doporučujícím dopisem od svého faráře odebral ke kapucínům do Cagliari, a byl přijat. Po noviciátu a slibech byl pověřen službou sběrače almužen. Po dobu 34 let plnil tento úkol s pokorou, avšak se silným vlivem na prostý lid, který se k němu sbíhal jako k pravému Božímu muži. Zemřel v Cagliari dne 8. června 1958. Blahořečil jej 3. října 1999 papež Jan Pavel II.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

DRUHÉ ČTENÍ

Z Nepotvrzené řehole svatého Františka

(Františkánské prameny I, Spisy sv. Františka a sv. Kláry, a cura di B. Štivar, Ottobre 12, Velehrad 2001, NepŘeh 9, 1-16, s. 34-35)

Vezměte na sebe mé jho a naleznete odpočinutí pro svou duši

    O žebrání
     Všichni bratři ať se snaží následovat pokoru a chudobu našeho Pána Ježíše Krista a pamatují na to, že nemáme mít na celém světě nic jiného než, jak říká apoštol, co jíst a do čeho se obléci, a s tím buďme spokojenil A mají se radovat, když pobývají mezi nízko postavenými a opovrhovanými lidmi, mezi chudými a slabými, nemocnými a malomocnými a mezi žebráky u cest.
     Bude-li to nutné, ať chodí po žebrotě. Ať se nestydí, ale spise ať pamatují na to, že náš Pán Ježíš Kristus, Syn živého Boha2 všemohoucího, nechal svou tvář ztvrdnout jako kámen3 a nestyděl se. A byl chudý a cizinec a žil z almužen on sám i blahoslavená Panna a jeho učedníci. Když by se jim lidé posmívali a nechtěli jim dát almužnu, ať za to vzdávají Bohu díky; protože za posměch obdrží velkou poctu před soudem našeho Pána Ježíše Krista. Ať vědí, že hanba se nepřičítá těm, kdo ji snášejí, ale těm, kdo ji působí. Almužna je dědictví a spravedlivé právo náležející chudým, které nám získal náš Pán Ježíš Kristus. A bratři, kteří pracují na jejím získávání, budou mít velkou odměnu a působí, že mají zisk a odměnu také ti, kdo almužnu dávají; neboť všechno, co lidé zanechají na světě, zahyne, ale za lásku a za almužny, které darovali, dostanou odměnu od Pána.
     A ať klidně dává jeden druhému najevo, co potřebuje, aby mu potřebné vyhledal a posloužil mu. Každý ať miluje a živí svého bratra, jako matka miluje a živí své dítě4, jak mu k tornu dá Bůh (svou) milost. Kdo nejí, ať nevynáší soud o tom, kdo jí5. Kdykoliv pak to bude nutné, ať je dovoleno všem bratřím, ať jsou kdekoliv, jíst všechna jídla, jaká mohou jíst lidé, jako Pán říká o Davidovi, který jedl předkladné chleby6, které nebylo dovoleno jíst nikomu jinému než kněžím7. A ať pamatují na to, co říká Pán: Dejte si pozor; aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás onen den nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi8. Podobně také v čase zjevné potřeby ať se všichni bratři postarají o své potřeby tak, jak jim k tomu Pán dá (svou) milost, neboť potřeba nemá zákon.

1 Srov. 1 Tim 6,8. 2 Srov. Jan 11, 27. 3 Srov. Iz 50,7. 4 Srov. 1 Sol 2,7. 5 Srov. Řím 14,3. 6 Srov. Mt 12,4. 7 Srov. Mk 2,26. 8 Srov. Lk 21, 34-35.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Mt 25,35.40; Př 19,17

O. Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst; měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě. * Amen, pravím vám, cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. (V době velikonoční: Aleluja)
V. Kdo má soucit s chudákem, půjčuje Hospodinu. * Amen, pravím vám. (V době velikonoční: Aleluja)

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, tys nám dal v blahoslaveném Mikuláši příklad modlitby, tichosti a pokory; dej nám, ať na jeho přímluvu přivádíme bratry a sestry ke Kristu svatostí svého života. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru