nahoru | ivitatoř | ranní chvály | hbd | nešpory

13. červen

Sv. Antonína z Padovy, kněze
svátek

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Hle, nové světlo září všemu světu
a zahání stín temnot skvoucím jasem.
Chvalme je všichni zpěvem vděčných retů
a vroucím hlasem.

Aby žít mohl v samotách jen Bohu,
opouští mladík cesty slávy zdejší,
zamiluje si cestu Františkovu
celou svou duší.

Před světem skryt se modlí v tichu cely,
tělo své trýzní, duši zoceluje,
nikomu neznám, světlem nebes celý,
hle, proniknut je.

Z nádrže nebes jak veletok mocný
svlažuje nivy i osení mladé,
raší hned květy, šíří se duch zbožný,
mír v srdcích vládne.

On brány do věd i ve svatou pravdu
otvírá bratřím z přání Otce svého,
učitel první patří k perlám řádu
františkánského.

Teď trůníš v nebi srdcem čist i činy,
stůj s láskou při nás a od nás vždy vzýván,
dej, ať se skvějem mravy netknutými,
i s dary přijď k nám.

Buď sláva Otci se zrozeným Synem,
jim rovný mocí, Duchu, také tobě,
ať zní ti chvály, Bože týž a jeden,
v každičké době. Amen.

ŽALMY

    1. ant. Šel přímou cestou od svého mládí, nalezl mnoho moudrosti a velmi v ní prospěl.

Žalm 21 (20), 2-8.14
Poděkování za královo vítězství

Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)

   Hospodine, z tvé síly se raduje král, *
jak velice jásá nad tvou pomocí!
   Splnil jsi mu, po čem v srdci toužil, *
neodepřels, co jeho rty žádaly.
   Neboť jsi mu vyšel vstříc s hojným požehnáním, *
vsadil jsi mu na hlavu korunu z ryzího zlata.
   Žádal od tebe život: dopřáls mu *
dlouhá léta na věčné časy.

   Veliká je sláva jeho, protožes mu pomohl, *
ozdobils ho ctí a vznešeností.
   Učinils ho věčným požehnáním, *
oblažils ho radostí před tvou tváří.
   Neboť král doufá v Hospodina, *
z milosti Nejvyššího nezakolísá.

   Povstaň, Hospodine, ve své síle, *
tvou moc oslavíme zpěvem!

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Šel přímou cestou od svého mládí, nalezl mnoho moudrosti a velmi v ní prospěl.

    2. ant. Celým svým srdcem tíhl k Pánu a v hříšných dobách upevňoval zbožnost.

Žalm 92 (91)
Chvála Boha stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

   Dobré je chválit Hospodina, *
opěvovat tvé jméno, Svrchovaný!
   Zrána hlásat tvé milosrdenství *
a za noci tvou věrnost
   na desetistrunné harfě a lyře, *
písní s doprovodem citery.
   Neboť mi působíš radost, Hospodine, svými činy, *
z díla tvých rukou se veselím.

   Jak velkolepá jsou tvá díla, Hospodine, *
jak hluboké tvé myšlenky!
   Pošetilý člověk to nechápe, *
nerozumný nemá pro to smyslu.
   I když bezbožníci raší jako tráva, *
i když kvetou všichni zlosynové,
   jsou určeni pro věčnou zkázu, *
ty však jsi vznešený navěky, Hospodine!

Ant. Celým svým srdcem tíhl k Pánu a v hříšných dobách upevňoval zbožnost.

3. ant. Pán ho učinil světlem a on vynikl uprostřed svého lidu.

II (10-16)

   Neboť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine, +
hle, tvoji nepřátelé zahynou, *
rozprášeni budou všichni zlosynové.
   Mně však jsi dal buvolí sílu, *
pomazals mě nejčistším olejem.
   Mé oko s pohrdáním hledí na mé nepřátele, *
mé uši s radostí slyší o osudu mých protivníků.

   Spravedlivý pokvete jak palma, *
poroste jak cedr na Libanonu.
   Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, *
pokvetou v nádvořích našeho Boha.
   Ještě ve stáří budou přinášet užitek, *
zůstanou šťavnatí a svěží,
   aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, má skála, *
v němž není nepravosti.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Pán ho učinil světlem a on vynikl uprostřed svého lidu.

V. Ryzí stříbro je jazyk spravedlivého.
O. Rty spravedlivého živí mnohé.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy moudrosti

6,12-16; 7,7-15

Naleznou moudrost ti, kdo ji hledají

    Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc.
    Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro.
    Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře. Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství. Radoval jsem se ze všech věcí, protože moudrost jim vládne, ale nevěděl jsem, že je jim matkou. Naučil jsem se jí nezištně, bez závisti se oni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem, poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň. Kéž mi dá Bůh mluvit, jak bych si přál, myslit podle toho, co mi bylo dáno, poněvadž on sám je vůdce moudrosti, ten, kdo řídí moudré.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Př 4,11.18; Lk 1,79b

R. Ukázal mu cestu moudrosti. * Jeho cesta je jako denní světlo, které roste od úsvitu do jasného dne.
V. Pán mu urovnal stezky a uvedl jeho kroky na cesty pokoje. * Jeho cesta.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Antonína

(Sermones Dominicales et in Solemnitatibus: Ed. A. M. Loca-telli, Padova 1895, I, 226b)

Řeč je živá, mluví-li skutky

    Ten, kdo je naplněn Duchem svatým, mluví rozličnými jazyky. Různé jazyky jsou různá svědectví o Kristu, například pokora, chudoba, trpělivost a poslušnost. Těmito jazyky mluvíme, když je uskutečňujeme na sobě, a tím ukazujeme jiným. Řeč je živá, mluví-li skutky. Prosím tedy, ať zmlknou slova a mluví skutky. Jsme plní slov, ale skutky žádné; proto jsme prokleti od Pána, neboť on proklel fíkovník, na němž nenalezl plody, ale jen listí. Svatý Řehoř praví: "Pro kazatele platí zákon, aby konal, co káže." Marně se chlubí znalostí zákona, kdo svými skutky popírá, co učí.
    Apoštolové mluvili, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. Blahoslavený, kdo mluví tak, jak mu to vnukne Duch svatý, a ne jak ho navádí jeho vlastní duch. Někteří lidé totiž mluví ze svého ducha, kradou slova druhých, vydávají je za svoje a přivlastňují si je. O takových a jim podobných říká Pán u Jeremiáše: Já přijdu na proroky, kteří druhým kradou má slova. Hle, přijdu na proroky -praví Hospodin – kteří pořád melou svým jazykem a říkají: "Hospodinův výrok." Hle, přijdu na proroky, kteří mají lživé sny – praví Hospodin – kteří je vypravují a svádějí můj lid svou lží, svým chvástáním. Neposlal jsem je a nic jsem jim neuložil, nijak neprospívají tomuto lidu -praví Hospodin.
    Mluvme tedy tak, jak nám Duch svatý vnukne, abychom promlouvali. Prosme ho pokorně a oddaně, ať sešle svou milost, abychom dovršili den letnic – padesátý den – dokonalostí pěti smyslů znásobenou plněním desatera, abychom byli plni mocného ducha lítosti nad svými hříchy a zapáleni ohnivými jazyky k vyznávání víry, a tak abychom jednou směli spatřit v plnosti světla uprostřed svatých slávu trojjediného Boha.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Oz 14, 6.9; srov. Sir 24, 1

O. Spravedlivý vykvete jak lilie. * Vyslyším ho a shlédnu na něj.
V. Shromáždění vyvolených ho bude chválit. * Vyslyším ho a shlédnu na něj.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

    Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
    Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
    Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
    všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
    Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
    Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.

    Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
    chválí tě *
velký počet proroků,
    vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
    a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
    neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
    úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
    božský Utěšiteli, *
Duchu svatý.

    Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
    abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
    zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
    sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
    Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
    přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
    dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

*    Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
    Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
    Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
    Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
    Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
    Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

    Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému lidu svatého Antonína, velkého kazatele, ochránce chudých a mocného přímluvce v naléhavých potřebách; na jeho přímluvu vyslyš naše prosby a veď nás, abychom žili jako křesťané a ve všech protivenstvích se cítili pod tvou ochranou v bezpečí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

    Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání
Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

nahoru | ivitatoř | ranní chvály | hbd | nešpory