nahoru | invitatoř | ranní chvály | HBD | nešpory

10. červenec

Sv. Veroniky Giuliani, panny
svátek

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Aj, Ženich jde, dí z nebe hlas,
kdo moudrý, ať procitne,
lampu připraviti má čas,
a tak hanbě unikne.

Když Pán o půlnoci přijde,
svým radost chtěje dáti,
kdo nemoudrou pannou bude,
venku zůstane státi.

Lampa ta je svědomí tvé,
olejem víra v Krista,
láska pak s nadějí, ty dvě,
učiní, že je jistá.

Čistý olej býti musí,
má-li hořeti jasně,
sic se plamen sám zadusí,
přichystej si jej časně.

Jestliže se zde opozdíš,
nic nedbaje dobrého,
marně potom jinému díš:
Dej mi z oleje svého.

Neb ten, kdo má, pro sebe má,
strom nedává jinému
stromu ovoce, každý dá
to, co má, pánu svému.

Chceš-li býti z počtu svatých,
musíš znamení míti
kříže Kristova v činech svých
a v srdci jej nositi.

Nic platný Beránek není
tomu, jenž ctnosti nedbá,
jako tvrdému kamení
déšť plodnosti nedodá.

Obrať se k Bohu rychle zas,
uvaž, že tvůj čas míjí.
„Dnes" dokud je, máš ještě čas,
ten, který rychle míjí,

když pak přejde, nevrátí se,
nadarmo se ohlídáš,
k pokání jiného více
navěky neuhlídáš.

ŽALMY

    1. ant. Panno moudrá a prozíravá, tvým ženichem je Beránek bez poskvrny.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele

   Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
   Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.

   Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
   Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.

   Tam rozestřel stan pro slunce, +
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
   Na jednom okraji nebe vychází +
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Panno moudrá a prozíravá, tvým ženichem je Beránek bez poskvrny.

    2. ant. Láska k mému Pánu, Ježíši Kristu, byla pro mě víc než sláva celého světa.

Žalm 45 (44)
Svatební píseň krále Mesiáše

I (2-10)

   Srdce mi překypuje radostnými slovy, +
přednáším králi svou báseň, *
rydlem zručného písaře je můj jazyk.

   Krásou vynikáš nad lidské syny, +
půvab se rozlévá po tvých rtech, *
proto ti Bůh požehnal navěky.

   Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, *
svou nádherou a vznešeností!
   Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, *
ať tě proslaví tvá pravice!
   Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, *
odvaha králových nepřátel klesá.

   Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, *
žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
   Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, +
proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal *
olejem radosti před tvými druhy.

   Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, +
blaží tě zvuk strunných nástrojů *
v paláci ze slonové kosti.
   Vstříc ti vycházejí dcery králů, *
po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Láska k mému Pánu, Ježíši Kristu, byla pro mě víc než sláva celého světa.

    3. ant. Sám král touží po tvé kráse; vždyť je tvým Pánem, před ním se skloň.

II (11-18)

   Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, *
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
   Sám král touží po tvé kráse: *
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
   Tyrský lid přichází s dary, *
velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.

   V plné kráse vstupuje královská dcera, *
její šat je protkán zlatem.
   V barevném rouchu ji vedou ke králi, *
za ní ti přivádějí panny, její družky.
   Provázeny radostným jásotem *
vstupují v královský palác.
   Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, *
ustanovíš je za knížata po celé zemi.
   Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, *
proto tě národy oslaví na věčné věky.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Sám král touží po tvé kráse; vždyť je tvým Pánem, před ním se skloň.

V. Ukázals mi  cestu k životu,
O. u tebe je hojná radost.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

7,25-40

Křesťanské panenství

    O pannách mi Pán nedal žádný příkaz. Ale dávám radu, protože jsem dosáhl od milosrdného Pána toho, že se mi může věřit. Myslím tedy, že je to dobré pro nynější strasti - ano, je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je.
    Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. Jsi svobodný? Nehledej si ženu. Ale i když se oženíš, nehřešíš, a vdá-li se některé děvče, nehřeší. Takoví lidé však budou mít tělesná trápení, a toho bych vás chtěl ušetřit.
    Ale říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

    Rád bych, abyste byli bez starostí. Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži. To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.
    Jestliže se však někdo domnívá, že se nechová vůči své dceři čestně, když ji tak nechá stárnout, a cítí to jako povinnost, ať udělá, co se mu zdá dobré. Nedopustí se tím hříchu, ať se jen vezmou. Kdo je však uvnitř pevný a nic ho nenutí, ale může jednat podle vlastní vůle a na tom se ustanovil, že ji nechá jako pannu, dobře udělá. Zkrátka: kdo svou svobodnou dceru provdá, dělá dobře. Kdo ji však neprovdá, dělá lépe. Žena je vázána po tu dobu, pokud je živ její muž. Když jí však muž umře, je volná a může se vdát, za koho chce, ovšem jen v Pánu. Bude však šťastnější, zůstane-li tak, jak je. To je moje rada; domnívám se, že i já mám Božího Ducha.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
R. Král zatoužil po tvé kráse, kterou tě sám ozdobil. * Je to tvůj Ženich a tvůj Bůh.
V. On tě vybavil a okrášlil, on tě vykoupil a posvětil. * Je to tvůj Ženich a tvůj Bůh.

DRUHÉ ČTENÍ

Z Deníku svaté Veroniky Giuliani

(Un tesoro nascosto, sv. 8, Cittá di Castello, s. 629-630)

Za obrácení duší přináším oběť krve a života

    Dnes se mi vrátila bolest do rukou, nohou a boku. Prožila jsem vzácnou noc, plnou utrpení a smíru: Díky Bohu! Ráno jsem přijala svátost pokání a načerpala z ní sílu snést ještě větší utrpení. Pak při svatém přijímání jsem zakusila, ani nevím jak, se zcela novým pocitem milost Boha, jenž vládne v nitru mé duše. Ostatně jižněkolik dní zakouším v srdci jisté působení, jehož původ nedovedu rozpoznat: rozepíši jen jeho účinek, který ve mně zanechává. První je bolestné poznání mých vin, touha po obrácení duší, za které přináším oběť krve a života a zároveň i veliká důvěra v milosrdenství Boží a v dobrotu a lásku blahoslavené Panny Marie. Druhý účinek je v tom, že i když se cítím opuštěná a utopená v moři pokušení, hned zase okouším ten skryty smysl a vidím, že jsem zcela spokojená, naplněná velkým mírem a pevně zakotvená v Boží vůli. A třetí účinek se projevuje takto: Když jsem uvnitř znepokojena ďábelskými útrapami a navenek se věnuji svým věcem a kvůli práci pobíhám sem a tam, ono skryté působení dává, že udělám všechno, aniž bych na to myslela, a ani nevím, jak se to stane, že je dokonalá. To se mi stává i ve důležitých věcech, jako je přijímání svátostí, modlitba a duchovní rozhovor, jak jej mezi sebou vedeme. Cítím se někdy uchvácena takovou nechutí, tak vyprahlá a bez nadšení, že si myslím: takový život už dál nesnesu. V tom stavu i cesta ke zpovědníkovi se mi zdá být ztrátou času. Jakmile však přijmu do srdce jen malou stopu toho působení, už se cítím tolik přetvořená a tak silná, že přes velkou vyprahlost, odpor a pocit ztráty smyslu mi snadno vyjde jakékoliv dílo, ať je jakkoliv obtížné. Všechno ke slávě Boží!

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Pís 8,6.7a; 6,3

O. Polož mě jako pečeť na své srdce, jako pečeť na své rámě, neboť silná jako smrt je láska. * Já patřím svému miláčkovi a on je můj.
V. Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. * Já patřím svému miláčkovi a on je můj.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

    Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
    Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
    Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
    všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
    Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
    Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.

    Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
    chválí tě *
velký počet proroků,
    vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
    a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
    neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
    úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
    božský Utěšiteli, *
Duchu svatý.

    Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
    abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
    zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
    sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
    Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
    přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
    dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

*    Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
    Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
    Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
    Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
    Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
    Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, ty jsi svatou pannu Veroniku vyznamenal ranami utrpení tvého Syna, které jsi vtiskl do jejího těla; dej nám, ať se stále více podobáme Kristu ukřižovanému, abychom se radovali, až se zjeví ve své slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

    Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání
Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

nahoru | invitatoř | ranní chvály | HBD | nešpory