nahoru | četba | ranní chvály | HBD | nešpory

21. červenec

Sv. Vavřince z Brindisi, kněze a učitele církve
svátek


Narodil se 22. července 1559 v Brindisi v jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil do kapucínského řádu (1575). Svou bystrou a pohotovou inteligenci využil ke studiu posvátných věd a také hebrejštiny a aramejštiny. Poté, co byl vysvěcen na kněze, procestoval jako velmi úspěšný kazatel celou Itálii a velkou část Evropy. Všechny své duchovní i duševní schopnosti věnoval apoštolské službě. Lidu mnoha evropských národů kázal jejich jazykem a dával přednášky o Písmu svatém v hebrejštině samotným římským židům. V Praze založil první kapucínský klášter u kostela Panny Marie Královny andělů (1599). Během války proti muslimům v Maďarsku (1601) sám vstoupil na bitevní pole a dovedl křesťanské vojáky k vítězství. V řádu zastával několik význačných služeb: byl provinciálem v Benátkách a jiných italských provinciích a zastával také úřad ministra generála (1602-1605). Napsal mnoho exegetických, teologických, apologetických a řečnických děl, které mu vynesly titul učitele církve. Zemřel 22. července 1619 při jedné z diplomatických misí v Belemu na cestě do Lisabonu. 8. prosince 1881 byl prohlášen papežem Lvem XIII. za svatého a papež Jan XXIII. ho jmenoval 19. března 1959 učitelem církve.

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

V. Pane, otevři mé rty.
O. A má ústa tě budou chválit.

Žalm 95 (94)
Výzva k chválení Boha

Povzbuzujte se navzájem den co den, pokud ještě trvá ono „dnes“. (Žid 3,13)

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Pojďme, jásejme Hospodinu, *
oslavujme Skálu své spásy,
    předstupme před něho s chvalozpěvy *
a písněmi mu zajásejme!

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Neboť veliký Bůh je Hospodin *
a veliký Král nade všemi bohy.
    V jeho ruce jsou hlubiny země *
a jemu patří výšiny hor.
    Jeho je moře, vždyť on je učinil, *
i souš, kterou zhnětly jeho ruce.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Pojďme, padněme, klaňme se, *
poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!
    Neboť on je náš Bůh *
a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: +
»Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, *
jako tehdy v Masse na poušti,
    kde mě dráždili vaši otcové, *
zkoušeli mě, ač viděli mé činy.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Čtyřicet let mi bylo protivné ono pokolení; +
řekl jsem: Je to lid, který bloudí v srdci, *
nepoznali mé cesty.
    Proto jsem přísahal ve svém hněvu: *
Nepřijdou na místo mého klidu!«

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

nahoru | četba | ranní chvály | HBD | nešpory