nahoru | ranní chvály | nešpory

30. červenec

Bl. Františka Solana Caseyho, kněze
památka


Bernard František Casey se narodil v Prescottu ve Wisconsinu (USA) 25. listopadu 1870. Ve 22 letech vstoupil do diecézního semináře sv. Františka Saleského v Milwaukee. Roku 1897 pak přešel k bratřím kapucínům do konventu sv. Bonaventury v Detroitu, kde přijal jméno František Solanský. Na kněze byl vysvěcen 24. července 1904, ale nebylo mu dovoleno ani zpovídat ani veřejně kázat. Sloužil postupně v konventech Yonkers, Manhattan, Detroit, Brookly a Huntington. Všude přitahoval množství lidí díky svým ctnostem a mimořádným milostem, které byly připisovány jeho modlitbám. Po opakovaných hospitalizacích zemřel v konventu sv. Bonaventury v Detroitu 31. července 1957. Blahořečen byl 18. listopadu 2017.

Společné texty o duchovních pastýřích (o řeholnících).

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu Perfectae caritatis II. vatikánského koncilu o obnově řeholního života

Řeholníci, údy Kristovy

     Podle příkladu prvotní církve, kdy množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši, má být společný život, posilovaný naukou evangelia, posvátnou liturgií a zejména eucharistií, trvale prožíván v modlitbě a společenství téhož ducha. Při bratrském soužití ať se řeholníci jako Kristovy údy navzájem předcházejí v uctivosti a nesou břemena jeden druhého. Protože Duch svatý vlil do srdcí božskou lásku, těší se společenství, shromážděné ve jménu Páně jako pravá rodina, z jeho přítomnosti. Láska je však naplněním zákona a svorníkem dokonalosti; láskou, jak víme, jsme přešli ze smrti do života. Navíc jednota mezi bratry je znamením Kristova příchodu a vyvěrá z ní velká apoštolská síla.
     Čistota „pro nebeské království“, kterou řeholní osoby slibují, se má považovat za znamenitý dar milosti. Osvobozuje totiž srdce člověka zvláštním způsobem, aby se více rozhořelo láskou k Bohu a ke všem lidem. Proto je zvláštním znamením nebeských darů a nejvhodnějším prostředkem, aby se řeholní osoby mohly horlivě oddat Boží službě a apoštolským pracím. Takto všem věřícím připomínají podivuhodný sňatek, který byl ustaven Bohem a plně se zjeví v příštím věku, totiž spojení církve s jediným ženichem Kristem.
     Řeholní osoby se proto mají snažit, aby věrně zachovávaly své sliby, věřily Pánovým slovům, opíraly se o Boží pomoc a nespoléhaly na vlastní síly, umrtvovaly se a střežily své smysly. Ať nezanedbávají ani přirozené prostředky, které napomáhají duševnímu i tělesnému zdraví. Tak se nenechají ovlivnit mylnými názory, které prohlašují dokonalou zdrženlivost za nemožnou nebo škodlivou lidskému rozvoji, a duchovním instinktem odmítnou všechno, co uvádí čistotu do nebezpečí. Mimoto ať pamatují všichni, zvláště představení, že se čistota zachovává bezpečněji, když mezi řeholníky vládne ve společném životě opravdová láska jako mezi sourozenci.
     Dobrovolná chudoba s úmyslem následovat Krista je znamením tohoto následování a zejména dnes se velmi hodnotí. Řeholníci ji mají svědomitě zachovávat a podle potřeby vyjadřovat i novými způsoby. Je účastí na chudobě Kristově. On, bohatý, se pro nás stal chudým, abychom my z jeho chudoby zbohatli. Pro řeholní chudobu však nestačí, aby podřízení byli závislí na představených v užívání věcí, ale je třeba, aby byli chudí ve skutečnosti i ve smýšlení a aby měli svůj poklad v nebi. Ať se každý při plnění svých úkolů cítí vázán všeobecným zákonem práce. Když si však takto opatřují, co potřebují pro obživu a pro činnost, ať odloží všechnu nepatřičnou starostlivost a svěří se prozřetelnosti nebeského Otce.
     Slibem poslušnosti odevzdávají řeholní osoby Bohu úplně svou vůli a obětují mu tak sebe. Tím se spojují pevněji a jistěji se spasitelnou vůlí Boží. Řídí se příkladem Ježíše Krista, který přišel, aby plnil vůli Otce, „vzal na sebe přirozenost služebníka“ (Flp 2,7) a zakusil, co je utrpení a poslušnost. Pod vlivem Ducha svatého se řeholníci s vírou podrobují představeným jako Božím zástupcům. Jimi se nechávají vést k službě všem bratřím v Kristu, jako Kristus sám v podrobenosti Otci sloužil bratřím a položil svůj život za vykoupení mnohých. Tím jsou těsněji připoutáni ke službě církvi a snaží se dosáhnout Kristovy plnosti.


ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Řím 12,1-12

O. Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou; * to je vaše duchovní oběť.
V. Nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení. * To je vaše duchovní oběť.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, ty jsi ve své prozřetelnosti připodobnil svému Synu blahoslaveného Františka Solana Caseyho a dal jsi mu sílu, aby neúnavně naslouchal a sloužil chudým. Na jeho přímluvu dej i nám, abychom se podle jeho příkladu se stejnou velkodušností a radostí věnovali službě bližním. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

nahoru | ranní chvály | nešpory