nahoru | 1. nešpory | invitatoř | ranní chvály | HBD | nešpory

4. říjen

Sv. Františka z Assisi, jáhna, zakladatele tří řádů
slavnost

MODLITBA SE ČTENÍM

    V. Bože, pospěš mi na pomoc.
    O. Slyš naše volání.

    Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

František, perla milosti,
vzor těch, kdo poníženi jsou,
dosáhl věčných radostí
a skví se slávou nebeskou.

Podřídil hrdost tělesnou
zákonu ducha vyššímu
a vítězstvím sám nad sebou
zdolal svět, hřích - zla příčinu.

Pro bratry štípil vinici
na poli svaté chudoby,
jim sloužil za vzor zářící,
jak žít pln pravé svobody.

K snaze o věčné poklady
získal tak davy chudiny,
do blahé rajské zahrady
volal je skutky zářnými.

Všem skvěl se mravy, učením
i zázraky se zaskvíval,
tak v čele stál, že věrným svým
jak mocný maják do tmy plál.

K vládci všech vládců, v jeho chrám
rač dovést, Otče, žáky své,
Kristovy učedníky chraň
výsadou spásy nebeské.

Vzývejme Krista zároveň
Otce i Ducha každý den:
Jediný Bože v Trojici,
svou mocí chraň nás prosící. Amen.

ŽALMY

    1. ant. Bůh mi dal zapomenout na otcovský dům a nechal mě vyrůst v zemi mé chudoby.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných

Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z II. století)

   Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, +
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, *
a nezasedá ve shromáždění rouhačů,
   ale má zalíbení v Hospodinově zákoně *
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

   Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, *
a ve svůj čas přináší ovoce.
   Listí mu nevadne *
a daří se mu vše, co koná.

   Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: *
jsou jako pleva rozvátá větrem.
   Proto neobstojí bezbožní na soudu *
ani hříšní ve shromáždění spravedlivých,
   vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, *
ale cesta bezbožných skončí záhubou.

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

    Ant. Bůh mi dal zapomenout na otcovský dům a nechal mě vyrůst v zemi mé chudoby.

    2. ant. Pohoršení Kristova kříže považoval za větší bohatství než poklady světa.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy; a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1, 22)

   Hospodine, náš Pane, +
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *
svou velebností převýšils nebesa!
   Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *
abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

   Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:
   Co je člověk, že na něho myslíš, *
co je smrtelník, že se o něho staráš?

   Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *
ověnčils ho ctí a slávou,
   dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *
položils mu k nohám všechno:
   ovce i veškerý dobytek, *
k tomu i polní zvířata,
   ptáky na nebi a ryby v moři, *
vše, co se hemží na stezkách moří.

   Hospodine, náš Pane, *
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Pohoršení Kristova kříže považoval za větší bohatství než poklady světa.

    3. ant. Odumřel jsem světu a můj život je s Kristem skryt v Bohu.

Žalm 15 (14)
Kdo je hoden objevit se před Bohem?

Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha. (Žid 12, 22)

   Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém stánku, *
kdo přebývat na tvé svaté hoře?
   Kdo žije bez vady a koná spravedlnost, +
upřímně smýšlí ve svém srdci, *
svým jazykem nepomlouvá,
   nečiní příkoří svému bližnímu, *
netupí svého souseda.

   Nešlechetným člověkem pohrdá, *
ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina.
   Nemění přísahu, i když je mu na škodu, +
nelichvaří svými penězi *
a nebere úplatky proti nevinnému.

   Kdo takto jedná, *
nikdy nezakolísá!

    Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
    jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Odumřel jsem světu a můj život je s Kristem skryt v Bohu.

V. Označil jsi, Pane, svého služebníka Františka.
O. Znamením našeho vykoupení.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

50, 1.4-10.12.20-24.28-29

Jako zářící slunce, tak on zazářil v chrámu Božím

    Za svého života opravil chrám a za svých dnů opevnil svatyni.
    Staral se o svůj lid, aby nezahynul, a opevnil město proti obležení. Jak byl vznešený, když obklopen lidem vycházel z pozadí chrámové opony! Byl jako jitřenka mezi mraky, jako měsíc v úplňku o dnech slavnosti, jako slunce zářící na chrám Nejvyššího, jako duha, která se leskne v nádherných oblacích, jako růžový květ mezi větvovím na jaře, jako lilie u vodního pramene, jako porost Libanonu za letních dnů, jako oheň z kadidla v kadidelnici, jako nádoba z masivního zlata, zdobená všelikými drahokamy, jako oliva obtížená plody, jako cypřiš pnoucí se do oblak.
    Když z rukou kněží přijímal části obětí, sám stál u ohniště oltáře: kolem něho věnec bratří jako cedrové ratolesti na Libanonu, obklopen jimi jako výhonky palmy.
    Pak sestoupil a pozdvihl ruce nad celou obcí izraelských synů, aby svými rty dal požehnání Páně a honosil se jeho jménem. Tu podruhé se klaněli a přijali požehnání od Nejvyššího. Nuže tedy, velebte Boha všehomíra, který všude dělá podivuhodné věci, který dává vzejít člověku z mateřského lůna a jedná s ním podle své vůle. Nechť nám dá radost do srdce a popřeje za našich dnů pokoj v Izraeli po všechny věky. S námi nechť zůstává jeho přízeň a za našich dnů ať nás vysvobodí.
    Blažený, kdo o tom přemítá, zmoudří, kdo si to vezme k srdci. Bude-li to dělat, všechno zmůže, neboť světlo Páně je jeho vůdcem.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Kor 2,4.2

R. Moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvaných slovech moudrosti. * Přesvědčoval jsem projevováním Ducha a moci.
V. Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. * Přesvědčoval.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Františka všem věřícím

(Františkánské prameny I, Spisy sv. Františka a sv. Kláry, a cura di B. Štivar, Ottobre 12, Velehrad 2001, ListVěř 4-6,8,10-14,18-21,30-31,45-50, s. 97-100)

Buďme prostí, pokorní a čistí

     Toto Slovo Otce, tak důstojné, tak svaté a slavné, zvěstoval nejvyšší Otec z nebe skrze svatého Gabriela, svého anděla, do lůna svaté a slavné Panny Marie, z jejího lůna přijalo opravdové tělo našeho lidství i naší křehkosti. A ten, ačkoliv byl bohatý1 nade všechno, chtěl si sám ve světě, spolu se svou matkou, nejblaženější Pannou, vyvolit chudobu. A před svým utrpením slavil Velikonoce se svými učedníky.  Potom se modlil k Otci a říkal: Otče, je-li to možné, ať mě mine tento kalich2.
     Přece však vložil svou vůli do vůle Otce. Vůle jeho Otce byla taková, aby jeho požehnaný a slavný Syn, kterého nám dal a který se pro nás narodil, sám sebe skrze svou vlastní krev přinesl jako smírnou oběť na oltáři kříže; ne kvůli sobě, skrze něhož všechno povstalo, ale pro naše hříchy, a zanechal nám příklad, abychom šli v jeho šlépějích. A chce, abychom skrze něho byli všichni spaseni a abychom ho přijímali čistým srdcem a čistým tělem.
     Ale jak blažení a požehnaní jsou ti, kteří milují Boha a činí tak, jak říká sám Pán v evangeliu: Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, celou myslí a svého bližního jako sám sebe3.
     Milujme tedy Boha a uctívejme ho čistým srdcem a čistou myslí, protože on sám si to nade všechno přál, když řekl: Opravdoví ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě4. Všichni totiž, kteří ho uctívají, mají ho uctívat v duchu pravdy5.  Chvalme ho a modleme se k němu ve dne i v noci6 slovy: Otče náš, jenž jsi na nebesích7, protože se máme stále modlit a neochabovat6.
     Proto mějme lásku a pokoru; a dávejme almužny, protože ty smývají z duše nečistoty hříchů. Lidé totiž ztratí všechno to, co zanechají na tomto světě; ale odnášejí si s sebou mzdu lásky a almužny, které rozdali, a za ty budou od Pána odměněni a náležitě jim odplatí.
     Nemáme být moudří a rozumní podle těla, ale spíše máme být prostí, pokorní a čistí. Nikdy nemáme toužit po tom, abychom byli nad ostatními, ale spíše máme být služebníky a podřízenými každému lidskému stvoření kvůli Bohu7. Na všech mužích a ženách, kteří toto budou činit a vytrvají až do konce, spočine Duch Páně8 a učiní si u nich příbytek a domov. A budou dětmi nebeského Otce, jehož skutky činí. A jsou snoubenci, bratry a matkami našeho Pána Ježíše Krista.

12 Kor 8,9. 2Lk 22,44. 3Mt 22,37.39. 4Jan 4,23. 5Srv. Jan4,24. 6Žl 31[32],4. 71 Petr 2,13.8Iz 11,2.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Mt 5, 3-4.6

O. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. * Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
V. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. * Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

    Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
    Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
    Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
    všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
    Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
    Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.

    Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
    chválí tě *
velký počet proroků,
    vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
    a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
    neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
    úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
    božský Utěšiteli, *
Duchu svatý.

    Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
    abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
    zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
    sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
    Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
    přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
    dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

*    Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
    Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
    Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
    Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
    Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
    Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

    Modleme se.
Bože, tys dal v serafínském otci Františkovi, chudém a pokorném, své církvi živý obraz Krista; dej nám, abychom následovali tvého Syna cestou evangelia a byli s tebou spojeni radostnou láskou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

    Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání
Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

nahoru | 1. nešpory | invitatoř | ranní chvály | HBD | nešpory